RESTITUCE A SPOL…

Téma, které není jednoduché a na které intenzivně myslím zhruba poslední 2 měsíce. Od okamžiku, kdy jsem byla jedním krajským soudem ustanovená jako právní zástupkyně klientovi v letitém řízení. Ve stadiu, kdy již bylo i podané odvolání. Takže ve fázi, kdy má “nový” advokát hodně okleštěné možnosti.

Nenapadlo mě, že ještě v roce 2018 se budu znovu probírat nejen restitučními předpisy, zákonem o půdě, ale i občanským zákoníkem ve znění platném v 80. letech. Že budu muset znovu uplatňovat argumentaci, že opravdu nemůžeme uznat za platné ty právní úkony, kterým i sám socialistický stát porušoval své socialistické zákony.

Znovu mě (nemile) “překvapily” některé judikáty Ústavního soudu na toto téma (a tedy mile judikáty Nejvyššího soudu). Znovu až nepříjemné uvědomění, jak moc je spravedlnost relativní.

Závěrem výjimečně není žádná konrétní rada ani právní tip.

Lidsky totiž lze chápat obě strany. Tu, co rádoby v dobré víře získala “socialistický majetek” (byť mohla vědět, že až tak socialistický není, když ho sousedka státu nikdy nedarovala) a tak ho po skoro 40 letech nechce jen tak opouštět i tu stranu, která má bezmocně přihlížet, jak je veřejnou mocí posvěcena někdejší krádež (která byla kupodivu krádeží i za socialismu).

Tak nevím, že by “zlaté” GDPR a podobné dnešní problémy….?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.