Předžalobní výzva. Jak má vypadat a co od ní očekávat?

Předžalobní výzvě je v našem právní řádu věnováno pár vět. Přesněji řečeno, v občanském soudním řádu je to krásných 1 a půl věty a v advokátním tarifu jsou to zmínky u 2 bodů, písmen.

Přiznám se, že jsem sama mívala tendenci brát předžalobní výzvu, nebo chcete-li upomínku, spíš jen jako nutný krok. Formální dopis, od kterého se neočekává nic víc než že pak ve vyhraném sporu nebudeme mít problém, aby nám soud vůči druhé, neúspěšné straně přiznal nárok na náhradu nákladů řízení (tj. včetně náhrady nákladů právního zastoupení).

Přeloženo do češtiny – je potřeba aspoň 7 dní před tím, než podám žalobu, vyzvat dlužníka k plnění dluhu (a je jedno, jestli jde o dluh v penězích, třeba nezaplacenou fakturu nebo náhradu škody aneb splnění nějaké nepeněžité povinnosti, třeba vrácení věci). 

Roky praxe mě utvrdily v tom, že pokud někdo jde do smluvního vztahu s tím, že bude toho druhého hlavně využívat, tak ho fakt nějaká výzva na “hlavičkovém papíru” advokátní kanceláře nechá zcela chladným. Ať si ho klidně druhá strana žaluje. Tak to bude pár let protahovat a než dojde k pravomocnému rozsudku, dávno už nebude mít žádný bankovní účet, žádný majetek psaný na sebe.

Nicméně doba se asi mění. Jen v posledních 2 měsících se nám v advokátní kanceláři ve 4 případech podařilo, že jsme (skoro nic neočekávajíc) poslali výzvu protistraně ke splnění povinnosti a druhá strana na základě toho klientovi zaplatila, ač se tomu do té doby intenzivně bránila.

O jaké konkrétní případy šlo?

  1. Klient podnikající v oblasti dodávky wellnes zařízení na klíč reklamoval 2x neúspěšně poškozenou zásilku pro svého klienta u jedné z nejznámějších přepravních společností. Od května 2018. Neúspěšně. Případ jsme převzali po prázdninách, poslali předžalobní výzvu a koncem září už měl klient v mailu informaci o uznání reklamace a prosbu o zaslání škodní faktury, kterou druhá strana obratem proplatí.
  2. Klient – soukromá osoba, který koupil od známého ojeté auto, které na první pohled bylo docela dobrou koupí, na druhý už o dost méně. Podpořeni odborným vyjádřením autorizovaného servisu jsme poslali výzvu s návrhem na smírné řešení a ještě ten den, kdy dopis druhá strana převzala, se prodávající ozval telefonicky a o pár dní později už jsme připravovali návrh dohody o narovnání a klient by měl dostat zpět 40% slevu.
  3. Klient poskytující odborné poradenství evidoval neuhrazenou fakturu za konzultaci. Zaslanou předžalobní výzvu jsme trochu podpořili následným telefonátem, ve kterém došla řeč na to, že je opravdu zbytečné, aby místo zhruba 3 dlužných tisícovek měl platit nakonec ještě i soudní poplatek a několik tisíc na právní zastoupení. Klient měl peníze na účtu za necelý týden.
  4. Zaměstnankyně mého klienta omylem poslala mnohem vyšší částku v rámci vratky než na kterou měla druhá strana nárok (rozdíl byl něco přes 50 tisíc korun). Aby to bylo veselejší, šlo o vratku do jiného státu EU. Na opakované výzvy protistrana nereagovala, takže výzvu jsme poslali z advokátní kanceláře a téměř okamžitě po převzetí dopisu přišel mail s informací, že uznává svůj dluh a posílá první splátku.

To byla jen část úspěšných výzev plnění. Na druhou stranu nutno férově uvést, že za svoji skoro 20letou praxi jsem poslala i dost výzev, na které druhá strana nereagovala vůbec anebo negativně.

PROČ PŘEDŽALOBNÍ VÝZVU POSÍLAT?

I kdyby nebyl jiný důvod, tak vřele doporučuji vyjít z § 142a občanského soudního řádu (tj. zákona č 99/1963 Sb.). Pokud totiž nepošlete výzvu k plnění (tedy předžalobní výzvu/upomínku) aspoň 7 dní před podáním žaloby, pak vám soud nemusí vůči druhé straně přiznat náhradu nákladů soudního řízení, i když spor vyhrajete. Přitom obecně platí, že úspěšná strana má vůči té neúspěšné nárok na náhradu nákladů soudního řízení. Soud sice má možnost výjimečně, na základě důvodů zvláštního zřetele hodných i tak náhradu nákladů přiznat, ale rozhodně bych na to nespoléhala. Při déletrvajících sporech se náhrady mohou vyšplhat do deseti i statisícových částek, takže riskovat, že vám je druhá (neúspěšná) strana nebude muset proplatit, není moc rozumné.

Dobrým důvodem opravdu může být, že nemáte rádi spory, chcete se raději dohodnout, ale na druhou stranu se sebou nechcete jen tak nechat vláčet kýmkoli.

JAK MÁ PŘEDŽALOBNÍ VÝZVA VYPADAT?

Pokud si výzvu budete sepisovat sami, tak tam klidně úplně neformálně popište na základě čeho (kupní smlouva, smlouva o dílo, náhrada škody atd.) vám druhá strana něco dluží, kolik přesně (pokud máte sjednanou smluvní pokutu nebo úrok z prodlení, můžete je také vyčíslit a pokud ne, odkažte na zákonný úrok z prodlení) a vyzvěte ke splnění dluhu v konkrétní lhůtě a upozorněte, že jde o předžalobní výzvu a pokud ve stanovené lhůtě plněno nebude, tak podáte žalobu k příslušnému soudu. Není od věci napsat, že jde o předžalobní výzvu ve smlyslu § 142 o.s.ř.

Výzvu pošlete nejlépe doporučeným dopisem druhé straně (tak, ať máte potvrzené odeslání a při využití dodejky nebo jiném sledování zásilky i přijetí). Potvrzení o přijetí zásilky je dobré si schovat a mít k dispozici jako důkaz pro případný soudní spor.

Pokud používáte datovou schránku a druhá strana jí má také a má povolený příjem zpráv (zjitíte úplně jednoduše v seznamu držitelů datových schránek ), můžete poslat přímo zprávu přes datovou schránku.

Takto vypadá např. záznam o mé datové schránce.

seznam drzitelu datovych schranek

Kdo proplatí náklady na sepis předžalobní výzvy advokátem?

Předžalobní výzvu si samozřejmě může sepsat sami. Pokud jste už ovšem svůj příběh svěřili advokátovi, nabízí se možnost nechat sepsat a odeslat výzvu přímo advokátní kanceláří. Pokud půjde o běžnou, jednoduchou výzvu k úhradě, tak podle advokátního tarifu je možné vůči druhé straně uplatit náhradu nákladů právní zastoupení ve výši 1/2 hodnoty odměny za úkon právní služby (pokud je předmětem vymáhaného plnění peněžitá částka, jde, zjednodušeně řečeno o procenta z cílové částky, v jiných záležitostech se bude vycházet z určité pevné částky stanovené přímo v advokátním tarifu). Pokud má předžalobní výzva podobu podrobného právního rozboru, bude možné uplatit celou odměnu za úkon právní služby. Advokátní tarif najdete např. tady >>

 

A kde je ta hranice, kdy zkoušet hledat řešení v rámci předžalobního resp. mimosoudního řízení a kdy se rovnou obrátit na soud?

Univerzální rada neexistuje. Při rozhodování doporučuji zvážit, jestli je pravděpodobné, že v soudním řízení bude vyslýcháno více svědků (a tedy se bude třeba jednat i na několikrát a každé další jednání znamená zpravidla dalších pár měsíců), jestli bude zpracováván znalecký posudek (znalci jsou dost vyžížení a není výjimkou, že posudek zpracovávají několik měsíců) anebo, že se “vždycky” stejně ta neúspěšná strana odvolá (minimálně v tom mém aktuálním kraji to znamená za každé odvolání aspoň rok navíc).

A rozhodně zvažte i to, jestli až spor vyhrajete, bude případně z čeho povinnost druhé strany strhávat, vynutit. Aneb není moc dobré mít v ruce rozsudek, ale nemoci ho vymoct, protože oficiálně (a mnohdy i reálně) druhá strana stejně nemá žádný příjem, ze kterého by exekutor mohl dluh strhnout a nemá ani majetek, který by se v případné exekuci dal zpeněžit.

A zakončím mým oblíbeným mottem – “Každý problém má své řešení.”

Teď jen vybrat to správné. Pokud si nejste jisti, napište mi na ak@bakesova.cz a to pravé řešení pro vás určitě najdeme. Jen občas to může dopadnout i tak, že zjistíme, že nemá význam vynakládat další energii 🙂

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.