Poslední jízda… Cena zvláštní obliby?

Dnes jsme vyrazily na poslední jízdu. S nejmladší dcerou. Poslední jízda, pár fotek a teď už zbývá jen podat inzerát. PRODÁM KOČÁREK, zn. hodnota nevyčíslitelná.

 

Už rozumím, co chtěli autoři nového občanského zákoníku v § 2969 vyjádřit oním poněkud archaickým “cena zvláštní obliby”.

 

První kočárek jsem kupovala před zhruba 13 lety. Rozhodující bylo pohodlí dítěte (rozuměj co nejširší a nejdelší korbička), velký nákupní košík pod kočárkem a poměrně nízký cenový limit na koupi. Po pár měsících šel kočárek do sklepa. Nahradil ho kočárek se zadáním co nejlehčí, co nejskladnější a pokud možno koukatelný. Držák na lahvičku a jídelní pultík, to byla panečku super vychytávka.

Děti “prostřední” už byly vybavené kočárkem pečlivě vybraným po mých mnohahodinových studiích všemožných referencí na mateřských serverech i v eshopech. Skvělý poměr cena/praktičnost/vzhled. Dodnes si myslím, že to byla skvělá volba. Jen kdesi hodně v pozadí zůstával můj pocit, že kdybych ještě jednou vybírala kočárek…

 

A tak prodávám ten kdysi vysněný. Inzeráty už jsou zveřejněné. Jsem zvyklá uzavírat obchody. Vím, jak zjistit tržní cenu. Běžně pomáhám klientům s vyčíslením jejich nároků. Radím jim, kolik reálně mohou očekávat například na náhradě škody.

A  nevím si rady s hodnotou kočárku?

 

Jak ocenit pocity? 

Nakonec jsem cenu nastavila s použitím stejných pravidel jako u každého jiného běžného prodeje. Ale hodnota? Ta je nevyčíslitelná…

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.